Téměř tři čtvrtiny generace Z a mileniálů zažijí alespoň jeden mikrostres denně. Jakými způsoby se s ním vypořádávají, odhaluje průzkum

Praha, 23. 4. 2024

Nový průzkum značky Orbit zjišťoval, jaké dopady mají každodenní drobné stresy na lidskou psychiku. Výsledky odhalily, že téměř tři čtvrtiny zástupců generace Z a mladých mileniálů zažijí alespoň jeden mikrostres denně. Nejčastěji je způsoben malou rozepří s blízkými nebo odkládáním každodenních povinností. Mladí v průzkumu zdůrazňují potřebu tzv. me time, tedy času pro sebe, který je pro ně zásadní, pokud jde o vypořádání se s každodenní stresovou zátěží.

 Výzvy generace Z: Více stresu než předchozí generace

Vzhledem k tomu, že v médiích převládají negativní zprávy, od stoupajících nákladů na život až
po problémy na trhu práce, výzkumy naznačují, že generace Z prožívá více stresu než předchozí generace ve stejném věku. Generace Z, jež je považovaná za průkopníky nových trendů, která neustále zpochybňuje status quo, otevřeně sdílela své každodenní stresy a jakými způsoby se s nimi vypořádává. Bez ohledu na to, jak to může někomu připadat zvláštní.

Běžné zdroje mikrostresu: Hádky, odkládání povinností a deadliny

Průzkum pro značku Orbit zjistil, že 43 % respondentů z generace Z a mileniálů vnímá drobnou hádku s přáteli nebo rodinou jako běžný mikrostres, následuje odkládání domácích prací a úkolů a poté deadliny v práci či ve škole. Pokud jde o způsoby, jak se vyrovnat se stresem, průzkum odhalil, že mladí volí nejčastěji procházku, kterou preferuje 38 % respondentů. Desetina respondentů uvedla, že žvýkání žvýkačky jim pomáhá ulevit si od stresu a umožní jim dopřát si chvilku pro sebe, známou jako „me time“. Jiným prospívá dát si šlofíka (26 %), hrát si s domácím mazlíčkem (21 %), zpívat si pro sebe (20 %), nebo tančit doma (10 %). Mladá generace však zdůrazňuje, že když přijde na způsoby, jak se vyrovnat se stresem, kreativitě se meze nekladou.

Proč je důležitý „me time“?

Podle průzkumu existuje řada faktorů, které brání mladým v plnohodnotném užívání si času pro sebe. Patří mezi ně nedostatek soukromí nebo volného času (41 %), slabá vůle něco měnit (41 %), nebo finanční náročnost např. pro pořízení členství ve fitness či wellness centru (30 %). Nejpravděpodobnější faktory, které prožívání mikrostresů ještě prohlubují, jsou stres v práci (56 %), špatný začátek dne (44 %) nebo zapomenutá věc při odchodu z domu (33 %).

Téměř dvě třetiny mladých považují tzv. me time za nezbytný prvek pro dobití sociálních baterek (63 %), který jim pomáhá uvolnit se (58 %) a vypnout (58 %), ale třeba také cítit se méně úzkostně (29 %).

„Mikrostresy mají různý dopad na naše duševní zdraví podle individuality každého z nás a jsou ovlivňovány řadou různých procesů. Mladí se potýkají s mnoha mikrostresy od zmeškání autobusu, po problémy s nefunkční wifi nebo dlouhým seznamem úkolů. Vzhledem k obavám, které zatěžují mnoho mladých lidí, je poskytnutí času pro sebe samého důležitým prostředkem k zvládání působícího stresu, stejně jako je velmi důležité nastavení mysli do polohy mindfulness,“ vysvětluje Markéta Švamberk Šauerová, psycholožka a speciální pedagožka.

Zobrazit další 2 fotografie