Alkohol s drogami zvyšuje riziko nehody až dvěstěkrát

Jen v roce 2018 došlo vlivem požití alkoholu nebo drog před jízdou k následným 4 900 dopravním nehodám a o život při nich přišlo 76 lidí. Pokud se ohlédneme ještě více do historie dopravních nehod, zjistíme dále, že v letech 1993-2018 činil podíl promarněných lidských životů v důsledku vlivu alkoholu přesně 10,2 %. Znamená to, že každé desáté úmrtí na silnici mělo jednu společnou příčinu – nezodpovědnost v podobě požití alkoholu před jízdou.

Nelze však opomenout ani další fakta roku 2018, a tím je u řidičů osobních automobilů vysoký podíl nehod pod vlivem alkoholu (70 %) i podíl usmrcených osob dle viníka dopravní nehody (66 %). Stejně tak asi nepřekvapí skutečnost, že absolutně nejvíce fatálních následků dopravních nehod v důsledku vlivu alkoholu bylo ve stejném roce způsobeno řidiči s praxí do 5 let. Za velmi alarmující číslo lze však považovat 58% podíl (2 818 nehod) řidičů s naměřenou hladinou alkoholu v krvi 1,5 ‰ a více.

V poslední době je však stále více řidičů sahajících před jízdou po návykových látkách a 314 dopravních nehod v roce 2018 právě z této příčiny je toho důkazem. Smrtelným koktejlem je poté kombinace alkoholu a drog. „Pokud zkombinujeme alkohol a drogy, je pravděpodobnost nehody s těžkým zraněním či úmrtím až 200x vyšší. A to už je opravdu stejné, jako bychom hráli ruskou ruletu s ostře nabitým revolverem,“ přirovnává situaci plk. Mgr. Pavel Žíha, vedoucí Odboru služby dopravní policie Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje.

O tom, že s obecnými účinky alkoholu i jiných návykových látek je spojeno mnoho mýtů se řidiči často přesvědčí až při dopravní nehodě, bohužel někdy s fatálními následky. Jeden z častých mýtů se týká reakce organismu na malé množství alkoholu v krvi řidiče. Skutečností však je, že již při hodnotě do 0,5 ‰ alkoholu v krvi se zvyšuje riziko nehody až třikrát, při 0,8 ‰ dokonce až desetkrát. Navíc alkohol i drogy ovlivňují schopnosti řidiče i dlouho poté, co se zdá, že okamžitý účinek látek již pominul.

„Dlouholetým výzkumem bylo prokázáno, že u alkoholu, konopí, heroinu či dalších opiátů patří mezi negativní účinky na chování řidiče například prodloužená reakční doba, snížená pozornost, ospalost nebo potíže s vykonáním několika současných úkonů při ovládání vozidla. V případě amfetaminů, kokainu a tzv. extáze se navíc přidávají další účinky, a to přílišná sebedůvěra, agresivita a riskování za volantem,“ vysvětluje Lukáš Hutta výkonný manažér Asociace Záchranný kruh.

Velmi negativní roli sehrává často také různá účinnost alkoholu a návykových látek na lidský organismus. „Na každého působí tyto látky jiným způsobem. Záleží na věku, zdravotním stavu, tělesné hmotnosti jedince a dalších faktorech. Nikdy ale není jejich vliv pozitivní,“ potvrzuje MUDr. Jiří Smetana, ředitel Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje.

Alespoň částečně pozitivním faktem v problematice počtu úmrtí v souvislosti s alkoholem za volantem se dá považovat porovnání evropských států dle databáze ETSC za rok 2018. Z ní vyplývá čtvrtá příčka České republiky v hodnocení nejúspěšnějších zemí při snižování počtu usmrcených v důsledku požití alkoholu řidičem. Přesto je však téma alkoholu a drog za volantem stále aktuální.