Kontroverze kolem filmu Sněhurka. Proč už nyní je film tolik problematický?

Nová verze Sněhurky od studia Disney s náklady převyšujícími 300 milionů dolarů, která má mít premiéru na jaře příštího roku, se dostává do titulků ze všech špatných důvodů. Jedním z hlavních témat diskuse bylo obsazení herečky Rachel Zegler do role Sněhurky. Rachel je latinskoamerického původu, což někteří kritici vnímali jako odklon od tradičního zobrazení Sněhurky s bílou pletí, červenými rty a černými vlasy. Zegler se k tomu vyjádřila s tím, že se zaměřují na to, aby přinesli modernější a rozmanitější pohled na klasickou postavu. Sama herečka ovšem pohádce nedělá příliš dobrou reklamu. Před novináři například prohlásila, že původní film z roku 1937 nesnášela. Jeho příběh označila za „divný“, protože v něm vystupuje krásný princ, který jako stalker ukradne polibek dívce v kómatu, jež k němu nemohla dát souhlas.

Další velkou kontroverzi vzbudil přístup k sedmi trpaslíkům. V reakci na kritiku od herce Petera Dinklage, který upozornil na možné stereotypizující zobrazení postav trpaslíků, se studio Disney rozhodlo, že nebude postavy vykreslovat tradičním způsobem. Místo toho byly postavy nahrazeny „mystickými bytostmi“ a bude použito vícero postav různých etnik a velikostí. I z toho ovšem nakonec sešlo a trpaslíci byly po velké kritice nahrazeny animovanými postavami.

Herečka a budoucí Sněhurka Rachel Zegler

Tvůrci filmu také naznačili, že se chystají aktualizovat příběh, aby lépe rezonoval s moderním publikem. To zahrnuje například větší důraz na nezávislost Sněhurky, která by neměla být pouze „dívkou, která čeká na svého prince“. Tento přístup vyvolal další vlnu debat o tom, zda by klasické pohádky měly být upravovány, aby odpovídaly současným společenským normám.

Reakce veřejnosti a fanoušků byly smíšené, převážně ovšem kritizující. Zatímco někteří vítají změny jako krok vpřed směrem k inkluzivitě a modernizaci, jiní jsou proti úpravám klasického materiálu, který je hluboce zakořeněn v kulturní paměti. Celkově vzato se film Sněhurka stal předmětem rozsáhlé diskuse o tom, jak by měly být klasické příběhy upravovány pro současnou dobu, a jakým způsobem by mělo být reprezentováno rozmanité spektrum lidí v populární kultuře.