Právě vysíláme

Slza představuje emocemi nabitou novinku Bouře, je syrovější a energičtější než předchozí singly dua

26. března 2021 8:10

Singl Bouře ukazuje kapelu Slza v jiném světle, než ji její fanoušci dosud znali. Oproti předchozím songům je energičtější a syrovější, zároveň nechává volný průběh emocím a nelehkým stavům, které mohou mnozí v této nelehké době prožívat.

Bouře vznikala přes půl roku. „Několikrát do roka jezdíme na týden nebo dva na nějaké klidné místo, kde nás nic neruší a kde se můžeme soustředit jenom na skládání muziky. Loni na podzim jsme takto byli ve srubu v Krkonoších a hudba k Bouři vznikla právě tam,“ poodhalil zákulisí vzniku songu Lukáš Bundil.

Autorem textu je Petr Lexa. Jak prozradil, původně obsahovala píseň slova úplně jiná. „Minulý rok jsem poprvé zažil takový zvláštní emoční stav. Jako bych v jednu chvíli vnímal ty nejsilnější obavy a strach z něčeho, co vlastně není. Klepal jsem se, tlouklo mi srdce a zevnitř mě svírala fyzická bolest. Je to zvláštní pocit beznaděje a člověk neví, jestli to zmizí za pár minut, hodin nebo dní. Stalo se to zrovna v době, kdy jsem měl na stole rozpracovaný text, který měl být zpočátku o něčem úplně jiném. Ale všechno se tak nějak sešlo, že jsem ten původní text zahodil a napsal úplně nový, ve kterém jsem popsal právě tu vnitřní bouři,“ uvedl Lexa, který na textu spolupracoval s hudebníkem a divadelníkem Jiřím Krhutem.

Za režií videoklipu stojí Matěj Říha. Natáčelo se ve starých kasárnách, které mají ve vizuálu symbolizovat bezmoc, stísněnost a strach. Během natáčení se Lexa nevyhnul až kaskadérským okamžikům, když ho režisér se svým asistentem zavěsil ze stropu hlavou dolů. „Bylo to dost náročný, proto jsme nejdřív na Petra museli obléct horolezecký sedák, pak ho zvednout do dvou metrů, připnout na řetěz, který jsme protáhli nohavicemi jeho kalhot a až potom jsme mu je oblékali, když už visel hlavou dolů v dost nepohodlné poloze,“ popsal natáčení Říha.

Jak zpěvák uvedl, připadal si během něj trochu jako Tom Cruise. Ke stropu ho pověsili hned při první scéně v osm ráno. „Zděšení přišlo, když po pár minutách, kdy jsem už vůbec necítil nohy, všechnu krev jsem měl v hlavě a před očima jen mlhu, zvolal režisér ‚Tak dobrý, nazkoušeno máme, pojďme to dát naostro‘,“ směje se dnes s úsměvem Lexa.