„Někdy zavřu oči a cítím to, co ve vězení,“ říká Hlůšková
18. července 2022 12:10
Tereza Hlůšková si po návratu z vězení užívá života. Má nového přítele, plánuje napsat knihu a doučit se urdštinu, vzpomínky na Pákistán se jí však někdy vrací v plné síle. Jak přiznala, občas se jí stane, že zavře oči a cítí to, co kdysi tam. „Jak nám bylo hrozně,“ popsala.
Češka Tereza Hlůšková strávila v Pákistánu téměř čtyři dlouhé roky. Za tu dobu si ve vězení prošla snad vším. Ve svém instagramovém „deníčku“ se nyní svěřila, že se na vše snaží zapomenout, vzpomínky na ni však občas udeří v plné síle. Přeci jen, nešlo o několik týdnů či měsíců, které by mohla z paměti jen tak vymazat. „S odstupem času to na vás začne doléhat. To my v base jsme to a to, dělali tamto a hento,“ popsala Hlůšková.
S nemocemi to ve vězení nebylo jednoduché. O to víc si nyní cení, když může doma s chřipkou ležet ve vyhřáté posteli. „V létě to bylo v klidu, vedro jako v sauně, tak jsem tu chřipku brzy vypotila. Ale v zimě? Nezahřála mě ani deka, ani mikina, ani horký čaj. A do toho rýma a kašel. A nemohla jsem si dát horkou vanu, zajít k pořádné doktorce, lehnout si do postele s matrací a teplou peřinou, zavolat na rodiče, že mi není dobře, ať mě jdou uklidnit, že všechno bude fajn,“ říká Hlůšková.
„Teď už je naštěstí vše OK. Teď už se tomu i směju. Ale někdy se mi stane, že zavřu oči a zase cítím to, co tam. Jak nám bylo hrozně. Bez rodiny, zavření jako zvířata, ponižovaní. A takové myšlenky se snažím hned setřást z hlavy, ale někdy to nepřejde hned.“
Na vězení v Pákistánu vzpomíná ale také v dobrém. Mnoha věcem se tam přiučila, jako například urdštině. Brzy totiž zjistila, že jinak se s místními nedorozumí, jejich angličtina byla ve velké většině na bodu mrazu. Aktuálně se v ní plánuje naučit také psát. „Kdyby třeba chytili Pákistánce v Česku a já překládala,“ směje se Hlůšková, která o svém pobytu ve vězení plánuje napsat knihu.
