Film Vlci na hranicích se věnuje návratu vlků a hádkám, které vyvolal

První smečka na Broumovsku po 250 letech byla potvrzena v roce 2015, od té doby zadávili vlci množství hospodářských zvířat i divoké zvěře. S návratem vlků nesouhlasí hlavně farmáři. Ohlasy na návrat vlků jsou plné emocí a hádek o jejich další osud. Na jedné straně jsou lidé, kteří je chtějí chránit, na straně druhé pak vlci mají své odpůrce, kteří tvrdí, že už do naší přírody nepatří. Zatímco pro jedny znamenají naději na ozdravení české krajiny, pro jiné ztělesňují nepřítele vraždícího bezbranná zvířata, proti kterému není možné se bránit.

„V kouzelné broumovské krajině se odehrává konkrétní lokální a současně obrovsky důležitý a archetypální konflikt: člověk vs. příroda. Zatímco farmářka Lenka přistupuje ke krajině tak, aby nasytila sebe, své děti a pár dalších známých, velkostatkář Jan má velké hospodářství, kterým sytí velké množství lidí, nás v Praze nevyjímaje. Do prvního příběhu vlk zapadá, do druhého ne. Jen těžko se hledat kompromis,“ podotkl režisér Páv, jenž na sebe v roce 2018 upozornil ceněným dokumentem Kibera: Příběh slumu.

Návrat vlků do česko-polského pohraničí na severu Královéhradeckého kraj filmový štáb natáčel na Broumovsku od roku 2017. Režisér Páv před časem v rozhovoru pro ČTK také řekl, že na tématu návratu vlků lze ilustrovat rostoucí polarizaci společnosti i odvádění pozornosti od skutečných problémů. „Vlky lze vnímat jako metaforu pro něco nového, co přichází zvenčí. Je to velmi podobné jako třeba s uprchlíky. Také těch je tu pár a přesto téma hýbe společností,“ sdělil režisér.

První smečku v Královéhradeckém kraji po 250 letech zaznamenali v roce 2015 u Adršpachu v západní části Broumovska, o rok později bylo potvrzeno rozmnožování vlků.

Zdroj: ČTK