V Gruzii někdo zavraždil známou transgender modelku

Ten podle lidskoprávních organizací omezí práva sexuálních menšin (LGBT+). Policie v souvislosti s vraždou zatkla muže, s nímž se Abramidzeo údajně znala. Motiv činu zatím není znám.

Sedmatřicetiletá Abramidzeo byla v Gruzii jednou z prvních transgenderových veřejných osobností. Ženu, která reprezentovala kavkazskou zemi na mezinárodních transgenderových soutěžích krásy, sledovalo na sociálních sítích přes půl milionu lidí, podotkla BBC. „Kesaria byla ikona! Provokativní, moudrá, neuvěřitelně odvážná,“ napsala politoložka Maja Otarašviliová na síti X v reakci na smrt Gruzínky.

Ačkoliv motiv vraždy zatím není jasný, gruzínská občanská společnost její smrt spojila se státní kampaní zaměřenou proti menšinám v zemi, píše The Guardian. Za vlády strany Gruzínský sen podle deníku narostlo v zemi násilí vůči lidem z řad LGBT+. V loňském roce stovky odpůrců práv gayů a leseb vtrhly na festival komunity LGBT+ v Tbilisi a vynutily si jeho zrušení. Letos tisíce lidí pochodovaly metropolí, aby tak propagovaly to, co nazývají tradičními rodinnými hodnotami.

Podle některých skupin na ochranu lidských práv vládní homofobní rétorika a propagace návrhu zákona podnítila nenávist ve společnosti. „Existuje přímá souvislost mezi používáním nenávistných projevů v politice a zločiny z nenávisti,“ reagovalo na vraždu Abramidze tbiliské Středisko pro sociální spravedlnost.

Gruzínský parlament schválil v úterý ve třetím a tedy závěrečném čtení takzvaný zákon o rodinných hodnotách a ochraně nezletilých, který podle agentury Reuters umožní úřadům zakázat akce na podporu LGBT+ nebo mimo jiné počítá se zákazem sňatků lidí stejného pohlaví či zákazem chirurgických zákroků na změnu pohlaví.

Představitelé Gruzínského snu tvrdí, že zákon je zapotřebí k ochraně tradičních morálních norem v zemi. Jeho odpůrci namítají, že je norma inspirovaná Ruskem, kde režim v uplynulých letech zavedl řadu represivních opatření proti sexuálním menšinám. Gruzínská prozápadní prezidentka Salome Zurabišviliová už naznačila, že zákon nepodepíše. Gruzínský sen a jeho spojenci však mají v parlamentu dostatek křesel, aby její veto přehlasovali.

Práva LGBT+ jsou v hluboce religiózní gruzínské společnosti, ve které se těší široké podpoře konzervativní pravoslavná církev, ožehavé téma. Podle průzkumů převážná část společnosti nesouhlasí se vztahy lidí stejného pohlaví a každoroční pochod Tbilisi Pride opakovaně čelil fyzickým útokům.

Zmíněný zákon je už druhým v zemi, který kritici označují jako normu inspirovanou Ruskem. Gruzínský sen nedávno, a navzdory masovým protestům v Tbilisi, prosadil zákon o zahraničním vlivu. Obě normy se dočkaly kritiky z Evropské unie, o jejíž členství Gruzie požádala v dubnu 2022, krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Gruzie od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 tradičně vystupovala jako prozápadní země, ale vztahy se Západem se v poslední době zhoršily. Stranu Gruzínský sen, která v pětimilionové kavkazské zemi vládne od roku 2012, obviňují kritici z autoritářských sklonů a přílišné blízkosti k Rusku. V říjnu zemi čekají parlamentní volby.

Zdroj: ČTK