Zemřel filmový režisér Dušan Klein. Přežil Terezín, jeho filmy baví i dojímají

Klein zemřel po dlouhé nemoci v jedné z pražských nemocnic. „Plánujeme jenom rozloučení v rodinném kruhu bez účasti veřejnosti, později dáme k dispozici kondolenční knihu,“ řekl ČTK David Klein.

Režiséra Dušana Kleina nejvíc proslavili filmoví „básníci“ První tři části Kleinovy legendární „básnické série“ v osmdesátých letech přilákaly do kin přes pět milionů diváků. Byly to poněkud jiné filmy o dospívající mládeži, než bývalo tehdy zvykem, sršely humorem a nadsázkou a nadchly shodně diváky i kritiku. Natočil ale i desítky detektivek (Případ mrtvého muže, Zatykač na královnu) a komedií (Vážení přátelé, ano, Andělské oči, Konto separato), jakož i seriálů pro Českou televizi.

Tvůrce s neodmyslitelnou dýmkou, který v dětství přežil Terezín, napsal také několik scénářů. Laskavý a inteligentní humor si Klein uchovával navzdory své otřesné zkušenosti židovského dítěte za nacismu. „Naštěstí jsme se už nedostali do jiného koncentračního tábora, dožili jsme v Terezíně do osvobození. Domů jsme se už nevrátili, protože dům v Michalovcích vyhořel,“ vzpomínal Klein později. Faráře, který je ukryl, nacisté popravili.

Na stříbrné plátno vstoupil poprvé ve snímcích Rodná zem a Můj přítel Fabián z roku 1953. Na pražské FAMU vystudoval obor filmové režie a byl dlouhá léta režisérem Filmového studia Barrandov. Televizní tvorbě se věnoval hlavně v 90. letech, přinesla mimo jiné seriály Strážce duší, Manželské tonutí či Cukrárna. Klein pracoval i na seriálu Ulice.

Přesto byla pro něj byla klíčová filmová tvorba: „Magie plátna je úplně jiná. Na televizi se díváte zpříma, k filmu vzhlížíte. Je to něco, nechci říci božského, ale vyššího. Zvláště teď, kdy plátna jsou tak veliká! Je tam vidět každé hnutí mysli. Působivost filmu na diváka je silnější. Televizi přece jen vnímáte povrchněji.“