Když se řekne Evropa 2, spoustě posluchačů se vybavíte především vy dva. Co pro vás Evropa 2 znamená a jak byste popsali váš vztah k ní?

Leoš: Láska!

Patrik: Láska! Je součástí našich životů, vždyť už je to 22 let. Kdybych měl teď zrekapitulovat svůj život, jeho větší část jsem byl na Evropě 2, nebo s Evropou 2.

Leoš: Já jsem přesně v polovině. Mně je 44 let, tady jsem 22 – vlastně už 23 let, což je už víc než polovina života. Bylo to první povolání po škole, nikde jinde jsem nedělal. Vlastně je to skoro neuvěřitelný. Podle mě možná až nenormální. Ale lidé zkouší různé věci, i my jsme v mládí leccos stihli a experimentovali jsme.

Patrik: Já jsem dělal třeba daňového úředníka.

Leoš: Já jsem pomáhal mámě v baru jako barman, ale život před Evropou 2 už si snad ani nepamatuju.

Patrik: Fanoušci by si měli uvědomit, že je to strašný zázrak, že jsme tady tak dlouho. Život v rádiu určují výsledky poslechovosti, a to každé tři měsíce. My jsme tedy vystaveni hodnocení každé tři měsíce svého života. Vytvořili jsme 22 let nepřetržitého vysílání na Evropě 2, což opravdu považuju za svůj největší životní úspěch, co se práce týče.

Zobrazit dalších 16 fotografií

Vysíláte každý všední den od 6:00 do 9:00 hodin. Jak se vám vstává po tolika letech?

Patrik: Tak tuhle otázku jsme ještě nikdy nedostali. 😊 Ta je poměrně překvapivá. Divím se, že to padlo až teď po tolika letech. Ono se vstává samozřejmě líp, protože si člověk zvykl, ale hůř, protože stárne a potřebuje více odpočinku.

Leoš: S tím souhlasím. Nicméně pořád říkáme, že vstáváme do zábavy, ne do práce. Lidé jdou za plněním svých povinností, a to je stresuje. My ale víme, že ty tři hodiny v rádiu budou naplněné radostí a láskou. Ne ale vážně, buď to bude strašná zábava, nebo taková normální a mezitím my balancujeme. Já jsem nedávno přišel na takovou metaforu, že jinak se vám vstává do práce a jinak, když musíte chytnout letadlo na dovolenou. Přirovnal bych to k tomu, že situace, když musíte vstát na dovolenou, je sice nepříjemná, ale když už jste oblečení, tak je to spíše příjemnější a nedělá to velké problémy. Spíš se těšíte.

Co vás na rádiu baví nejvíc?

Leoš: Když se něco povede. Ten úspěch, když se povede vstup nebo rozhovor s posluchačem nebo máme dobré téma. Pocit z dobře vykonané práce je povznášející.

Patrik: Nás samozřejmě baví, že to má zpětnou vazbu. Když se od posluchačů dozvíme, že je něco bavilo, máme strašnou radost.

Leoš: Baví mě samozřejmě i ta rychlost. Možnost komentovat cokoliv v nejrychlejším možném čase. Rádio je nejrychlejší médium na světě, rychlejší než internet. Na internetu musí někdo zprávu naťukat a vydat, my ji jenom řekneme.

Patrik: My takhle vlastně hlásíme i počasí. Já otevřu okno, podívám se, jak je, a hned to zprostředkujeme našim posluchačům.

Leoš: A taky svoboda. Že můžeme komentovat všechno a jakýmkoliv způsobem. My si samozřejmě vnitřně uvědomujeme nějaká pravidla a ctíme je. Nejsme úplně neřízené střely. Ale ta svoboda je skvělá.

Připravujete se ještě před vysíláním?

Patrik: Neřekl bych, že se úplně připravujeme před vysíláním. Spíš máme takové naučené grify. Já si například vždycky dopředu v hlavě sesumíruju věci z minulého dne, které bych mohl v rádiu použít. Nebo si připravujeme vstup, když máme soutěže. Ale zásadnější příprava, tak jak to bylo úplně na začátku, kdy jsme se připravovali každý den dopředu, tak taková není. Je to tím, že už máme zajeté mechanismy a ty prostě jedou.

Leoš: Příprava probíhá hlavně v průběhu Ranní show, protože my z těch tří hodin mluvíme čistého času hodinu. Jednoduchou matikou vám vyjde, že máme každý den dvě hodiny na přípravu.

Jak byste se vzájemně charakterizovali? Co byste jeden o druhém řekli jako o parťákovi?

Patrik: Leoš je tahoun. Oproti mně je to poctivější, pečlivější pracant. Já více spoléhám na to, že to nějak uplácám. Jinak řečeno: spoléhám na svůj talent. Myslím si, že se navzájem doplňujeme. Kdybych byl stejný jako kolega Leoš, tak by to fungovalo jinak.

Leoš: Nefungovalo!

Patrik: Nebo by to možná nefungovalo. Těžko říct.

Leoš: To já vím. To se říká, že nejhorší v životě je potkat sám sebe. V rádiu si to nedovedu představit. To by žádný rozhovor nebyl, respektive tenhle rozhovor by probíhal posmrtně. Seděl by tu někdo jiný.

Patrik: Jeden z nás by tady seděl.

Leoš: Ne, ani jeden! Seděl by tu někdo úplně jiný. Někdo, kdo nepotkal sám sebe. Já bych charakterizoval Patrika jako verbálního génia. Člověka, který mě dokáže rozesmát a je na něj spolehnutí. Můžu se o něj opřít. V éteru je absolutní držák, což je strašně příjemný.

Patrik: Tak to je vzájemný.

Spolu jste byli i na Summer Campu Evropy 2. Jak jste si to užili? 

Leoš: Naše diverzita se projevila i tady. Patrik tam byl minutu a já tam byl minulý rok celý turnus.

Společně: To prostě vyjadřuje tu naši rozdílnost.

Patrik: Já na rozdíl od svého kolegy mám ve volném čase spoustu jiných věcí, které mohu dělat.

Leoš: To není o tom, že by byl flink a já ne. Každý máme prostě rádi něco jiného. On tam byl povinnou minutu a já celou dobu. Myslím si, že extrémy ve vnímání všeho, jsou pro nás typické. Nikdo jiný tam nebyl tak krátce jako Patrik a nikdo jiný tak dlouho jako já.

Patrik: To je pravda!

Leoš: Všichni byli mezi. My jsme ze všech těch hostů, kterých byly desítky, nabídli extrémy. Tenhle přístup máme k hodně věcem. Třeba fotbal – Patrik nechodí na fotbal vůbec. Já si mezi jednotlivými dny klidně odjedu na druhý konec Evropy na zápas jenom na otočku. Patrik hodně jí, já vůbec.

Patrik: Taky hodně čtu.

Leoš: Patrik hodně čte, já vůbec.

Patrik: Ne, to jsem neřekl. Jenom jsem chtěl říct, že hodně čtu.

Ranní show vysíláte se zprávařkou Katkou Říhovou. Jak se vám s ní pracuje?

Patrik: Pro nás je ženský element ve studiu strašně důležitý. Za tu dobu jsme v rádiu měli již několik partnerek. Teď jsme narazili asi zatím na tu nejlepší. Jsem hrozně rád, že tam je. Kromě toho, že je vtipná, umí se i perfektně vyjadřovat. Je výborný parťák mezi vstupy, inspiruje nás, přináší témata. Pro mě je Katka strašně důležitá a předpokládám, že i pro kolegu.

Leoš: Pro mě je takovou klidnou silou, která dokáže rozsoudit naše spory. Má pohled zvenčí a vždy tomu dá hlavu a patu, když se ztratíme v rajských uličkách.

Patrik: Vždycky dá za pravdu Leošovi. Tím je to vyřešený. 😊

Leoš: Ne, jenom někdy. Když mám pravdu.

Patrik: Jenom, když tam je. Když odejde na záchod, tak dá samozřejmě za pravdu mě. Záleží, kdo tam momentálně je. Tomu dá za pravdu. To je důkaz, že je chytrá a je diplomatka.

Jak jste reagovali na zprávu o jejím těhotenství? 

Patrik: Je to úžasná zpráva. Vzhledem k tomu, že mám taky čerstvě klučíka, vím, co bude Katku čekat. Vím, že si to bude užívat. Máme z toho velkou radost. Už jsme se domluvili, že jakmile bude moci přijít do vysílání zpátky, s otevřenou náručí ji hned přivítáme.

Leoš: No, ale je potřeba říct, že Patrik jí do toho trochu naverboval, jak tvrdí Katka a Patrik to nepopírá. Ty jsi ji do toho trochu vmanipuloval…

Patrik: Já jsem do ní pořád hučel, aby si už konečně nechala to dítě udělat.

Leoš: Pořád jí to opakoval. Ona to svádí vlastně na Patrika. Že ji ukecal.

Patrik: Mně vůbec nevadí, že je to možná moje vina. Myslím si, že je teď v ideálním věku a ona mi určitě dá za pravdu. Je to úžasný. Než aby se plácala někde po hospodách se svými kumpány…

Leoš: Máme radost, že se Katka stane maminkou!

Co děláte kromě rádia?

Patrik: Staráme se s manželkou o naše dítě, tedy manželka. Já zabezpečuji chod domácnosti.

Leoš: To je ta nadace Naše dítě 😊.

Patrik: Žádné další moderování teď vlastně není. Místo toho je koronavirus, který zamíchal kartami všech. Ale zúčastňuju se Starých pecek – akce, kterou zorganizoval Leoš.

Leoš: Projekt, který jsem vymyslel vlastně díky Covidu-19.

Patrik: Mám ještě nějaké reklamní aktivity, dělám pro CZC.cz. Hodně silná je reklamní aktivita na mém Instagramu. Nemůžu si stěžovat.

Leoš: A já jezdím Starý pecky.

Patrik: Starý pecař 😊

Leoš: Normálně jsem se stal muzikantem – hudebníkem, který má turné. Je to první turné v životě. Objíždím štace se stejným programem a postupně přibývají hosté. I Patrik už se přidal.

Patrik: Já jsem nastoupil už do rozjetého vlaku.

Leoš: Jo jo, do rozjetého vlaku. On to nejdřív nechal otestovat nás – jestli to bude průšvih, nebo ne. Zjistilo se, že je to dobrý, tak nastoupil. Já jedu Starý pecky a Evropu 2 a obě ty aktivity mě činí šťastným. Ani jedna z nich se vlastně nedá nazvat prací. Teď jsem maximálně vyrovnaný – každá věc je vysloveně radostí. Někdy to byla práce, když jsem moderoval dlouhé a ne moc zábavné akce. Ale tohle je prostě ideál.

Patrik: Já jsem zapomněl ještě jednu aktivitu, která se nám tady trošku rozmáhá. Leoše a potažmo i mě zvou na různé festivní události, jako například na svatby. Zvou nás jako moderátory, po Leošovi chtějí navíc i vystoupení. Je to nová, zajímavá aktivita. Určitě pozitivní.

Leoš: Ano, u mě doslova pozitivní. Zaregistroval jsem takovou změnu: moje vystoupení se zkracuje, ale honorář se zvyšuje. Je to taková nepřímá úměra. Teď jezdím na svatby za mnohem víc na mnohem kratší dobu. Jedu tam třeba přes celou republiku, pobudu tam 15 minut – na dvě písničky a fotku s nevěstou a ženichem – a jedu zase zpátky. 4,5 hodiny tam, 15 minut na místě a 4,5 hodiny zpět.

Patrik: Nahou fotku s nevěstou 😊

Leoš: To říká Patrik!

A mimo Starých pecek?

Leoš: Kromě Starých pecek je moje současná hlavní aktivita nemít žádnou aktivitu. Fakt vyvíjím veškerou aktivitu na to, abych nedělal nic. Naučil mě to Patrik a musím říct, že je to perfektní.

Patrik: Ano, je to skvělé. Doporučuji to všem.

Leoš: Rádio mě naplňuje vnitřním pocitem smysluplnosti, pocitem, že jsem ten den už něco vytvořil. Jinak by to byl zhýralý život… Někdy bych spal až do jedenácti. Takhle mám ale pocit, že jsem už něco udělal, nějakou hodnotu jsem vytvořil, a zbytek dne můžu mít volno.

Patrik: No, jistě! Navíc je to podpořeno vědecky. Někde jsem to četl. Průvodním znakem geniality je, že geniové většinou lelkují a je u nich značná nechuť k jakékoliv činnosti.

Leoš: Jako fakt? Tak to jsme na dobrý cestě…

Patrik: Já tedy určitě ano.

Leoš: To je strašně zábavný nic nedělat.

Patrik: Jo, je to fajn…

Leoš: Přesně tak. Ale to „nic“ musí být spojené s ranním vysíláním. Když opravdu neděláme nic, když je víkend nebo dovolená, tak máme takový pocit prázdnoty, že jsme promrhali celý den. Jsme z toho celí nesví, že už je odpoledne. Jak je tam ráno rádio, pocit marnosti mizí.

Oba jste velmi aktivní na Instagramu, máte spoustu followerů. Co vás na Instagramu nejvíc baví?

Patrik: Za mě je to rychlé a je to pro mě něco nového. Zjistil jsem, že to má obrovskou sílu. Já to tedy věděl vždycky, protože jsem byl na internetu od začátku, co se dostal k nám – do Čech, do práce, do domácností. Instagram měl o dost dřív Leoš, já se přidal až později, ale postupně jsem tomu přišel na chuť. Přijde mi to úžasné. Člověk má vlastní televizi, vlastní kanál. To je něco fantastického.

Leoš: Já vnímám Instagram jako takovou paralelní Ranní show. Dávám tam vtipné věci, které bych chtěl normálně říct v rádiu, ale tam je můžu říct i obrazem. Někdy se to propojuje – věci z rádia se dostanou na Instagram a zase obráceně, protože je to podobný způsob komunikace. Já to nepojímám tak vizuálně jako třeba moje manželka, která to vydává jako luxusní módní časopis. To já neumím. Instagram je pro mě taková vizuální Ranní show. A teď už i předmět mého vydělávání a mojí obživy.

Patrik: To i můj.

Leoš: Ale zakládal jsem ho s nezištným úmyslem.

Patrik: No, jasně.

Leoš: Ta nezištnost, která tam pořád je, mu dávala a dává sílu. Mě to baví i bez reklamy, ale protože jsem obchodník, pochopil jsem, že na tom mohu i vydělat. A tak to prostě dělám.

Evropa 2 letos slaví 30 let. Co byste jí popřáli ke kulatinám?

Leoš: Já myslím, že překonala to nejhorší – fázi, kdy rádia zanikala. Trh rozhodl, že v jejím případě to tak nebude, což je skvělý. Stejně jako kino přežilo televizi a myslím, že přežije i Netflix. Kino je kino. Rádio je rádio. Nevím, co by se muselo stát, aby lidi přestali poslouchat rádio. Takže si myslím, že na jednu stranu má Evropa 2 vyhráno.

Patrik: Aby pořád přinášela radost lidem, co poslouchají rádio, to bych jí popřál. Přát další léta, když to nebude nikdo poslouchat…

Leoš: Ale bude, bude se poslouchat. Některá média jako třeba podcasty jsou doplňková. V rychlosti, v autentičnosti a v živosti bude ale rádio fungovat pořád, což před lety nebylo tak jisté. Teď jsem si ale jistý. Nevím, co by se muselo vymyslet za technologii, která by úplně vymazala rádia. Co bychom Evropě 2 popřáli? Aby byla pořád pro posluchače marketingovým brandem, benchmarkem, ikonou. Mnoho ikon z minulosti dnes již ikonami nejsou. Třeba Nokia – absolutní ikona ve své době. Nikdo by neřekl, že může takhle spadnout. Tak aby se tohle Evropě 2 nestalo.

Patrik: To je těžké popřát něco originálního. Vše, co by člověk mohl říct, bude znít jako klišé. Ať dostane, co si zaslouží.

Leoš: Patrik to teď myslí zcela výjimečně vážně.

Patrik: Já to fakt myslím vážně! Podle mě si zaslouží jenom samé hezké věci.