Do povědomí českého šoubyznysu se Sebastian zapsal poprvé před pěti lety. Společně s rapperem a kamarádem Beefem (dnes Hankem) z Atmo Music tenkrát nazpíval skladbu Polety. Do té doby si rappeři zvali na spolupráci převážně holky a najednou jsme v refrénu slyšeli hlas mladého týpka, který působí jako kluk od vedle, ale oplývá úžasným hlasem. Sebastian zkrátka zaujal.

Song Toulavá vydal už jako sólový zpěvák a naplno tím odstartoval svou kariéru. Je to jeden z těch hitů, který si broukáte při každodenních činnostech, a i když už je to skladba stará pár let, stále znáte její refrén. Sebastian má na hity zkrátka talent, což je z jeho pětiletého působení na české hudební scéně ostatně jasné. Jaký je ale člověk? Stoupla mu sláva do hlavy? Je to pohodář, nebo jen další hezounek, co si chce užívat slávu a peníze? Mluví rád, nebo z něj člověk musí tahat každé slovo? Tak to byly přesně otázky, které mi vířily hlavou, když jsme se za ním rozjeli do jeho milovaného Liberce.

Ticho, příroda, čerstvý vzduch a Ještěd v dohledu. Tak by se dalo popsat místo, kde Sebastian žije. V Liberci si pořídil domek v klidné čtvrti, kam se nás rozhodl pozvat a ukázat nám i velkou část svého soukromí. Právě u něj doma ostatně začíná náš den s ním.

„Bydlím tady teprve chvíli. Ještě to není úplně zabydlené,“ říká Sebastian uprostřed vkusně zařízeného obývacího pokoje, kterému kromě něj šéfují i dvě kočky – Eduard a Eliáš. Eda je na rozdíl od malinkého Eliáše Mainský mývalí kocour a je vážně obrovský. „Neboj, on je hrozně hodný,“ uklidňuje mě Sebastian, když k číče přistupuji trochu nervózně. Po chvíli si Edu oblíbím. I přes svůj trochu nevraživý výraz je to totiž vážně zlatý kocour. A proč vůbec kočky a ne pes? „S kočkami není tolik práce,“ říká Séba.

Zobrazit dalších 5 fotografií

Po dopoledni stráveném v jeho domě vyrážíme na trénink MMA. Séba boxuje už delší dobu, žádné silácké a macho řeči však od něj neslyšíme. K MMA přistupuje s respektem, stejně jako k Janu Malachovi, profesionálovi, který ho trénuje.

Když vstoupíme do prostor Libereckého MMA seznamujeme se s tamní partou. „My si tady všichni tykáme,“ ujišťuje nás Sebastian a je vidět, že na místě koluje přátelská atmosféra.

Na samotný trénink jsem byla moc zvědavá a upřímně, nečekala jsem, že takhle Sebastiana kdy uvidím. Jan Malach mu dal vážně co proto, a i když se zpočátku trochu bál být před kamerami na Sébu drsný, ke konci ho už slyšíme křičet: „Dělej, i tvoje babička dává větší rány jak ty!“

Zobrazit dalších 11 fotografií

„Chceš natočit krátký rozhovor s Honzou teď, nebo si dáš na chvilku pauzu?“ ptám se zpoceného Sebastiana ještě v ringu. „V pohodě, jdeme na to,“ odpovídá a sedá si na podlahu tělocvičny hned vedle trenéra. Je vidět, že si kluci rozumí a Honza plně respektuje Sébův nabitý program. Moc dobře ví, že netrénuje budoucí zápasníka, ale zpěváka, který má spoustu jiných závazků.

Po tréninku vyrážíme do Prahy na hodinu kytary. V autě si povídáme o všem možném – o hudbě, o životě, o klucích z kapely i o tom, proč ho v městě pod Ještědem všichni znali ještě předtím, než začal zpívat („Pamatuješ na stránku Libim se ti.cz? Tak proto.“). Sebastian je prostě ten typ sympaťáka, kterého většina z nás měla ve třídě a měla ho ráda. A kromě toho má i smysl pro humor a celé posádka se v autě několikrát směje, když imituje hlasy některých vtipných internetových virálů.

Pravidelné hodiny kytary s kamarádem Radimem probíhají přímo v jeho bytě na pražských Vinohradech. Na Sebastianovi je znát únava po tréninku, ale nestěžuje si a s kytarou v ruce kráčí směrem k Radimově bytu.

Pokoj, kde kluci hrají, mě nadchne. Můj zrak okamžitě zamíří na stěnu posetou různými druhy kytar. Radim je zjevně expert a Sebastian moc dobře ví, proč kytaru piluje zrovna u něj.

„Chtěl bych být ten člověk, co třeba na rodinný oslavě vytáhne kytaru a výborně cokoliv zahraje. Ještě to ale úplně nejde,“ přiznává, když se ptám, proč na hodiny kytary chodí. Ačkoliv hrát umí, chce se pořád zdokonalovat.

Mezi kluky panuje pohoda. Společně si brnkají, Sebastian si do toho lehce prozpěvuje a Radim rozhodně nepůsobí jako učitel, ale spíše jako přítel, co prostě pomáhá příteli. „Díky moc, kámo,“ loučí se s ním po hodině Séba a podají si ruku. Tahle spolupráce zjevně výborně funguje.

Zobrazit další fotografii

Naše poslední dnešní zastávka: kavárna Design Friendly v Ruské ulici. Sebastian tu má sraz s kámošem, co si říká ODD. Je to hudební producent a zároveň klávesák z kapely. „Bude tu za chvíli, má to kousek,“ ujišťuje nás, zatímco si objednává dortík s kávou. „Je tady hrozně hodná servírka,“ dodává a má pravdu. S ochotnou a usměvavou paní si dokonce i tyká. Sebastian a ODD si u kafe povídají o práci a společně probírají připravované turné a chystanou desku. My už se pomalu balíme a loučíme se. Ještě předtím si však domlouváme další návštěvu u něj doma, kde proběhne velký rozhovor. „Jasně, přijeďte. Já přichystám jídlo, natočíme kočky,“ usmívá se Séba.

Zobrazit další fotografii

Když se o pár dní později do Liberce znovu rozjedeme, přichází jaro pomalu už i sem a my s rozhovorem míříme rovnou na terasu. „Já tady vlastně ještě pořádně neseděl,“ říká Sebastian a usedá do židle. Povídáme si o jeho připravované desce, o důležitosti internetových views, o vztahu s přítelkyní. Mě osobně nejvíc zajímá Sebastiánův pohled na to, jak ho vnímají fanoušci a jak by si naopak on sám přál, aby ho vnímali. „Oni si myslí, že žiju takový bezchybný život. Občas se cítím přeceňovaný v tom, co pro fanoušky všechno dělám. Prostě chci, aby si řekli: Jo, Sebastian, pohoda…“

Doma nás pak Séba ještě pohostí pizzou a pustí nám svůj nejnovější klip k songu Rub a líc. „Vyvolalo to v tobě nějaké emoce?“ ptá se mě. Přesně to by si totiž u nové písně přál. „Psali mi lidi, že si při ní vzpomněli i na babičku a dědečka,“ říká s úsměvem.

Ze dvou dnů strávených se Sebastianem mám dobrý pocit. Je to kluk, který zpívá, skládá písničky a touží po uznání, ale zároveň stojí nohama na zemi a chce, aby ho lidé brali úplně normálně. Prostě jako pohodového a usměvavého týpka. A to on opravdu je. To můžu potvrdit! ?

Foto: Besim Mehinbašic‘