Zorka Hejdová exkluzivně: Porod odstartoval vtipně. Matky jsou někdy děsivý gang

Je něco, co jsi před porodem prvního dítěte na ostatních matkách odsuzovala, ale nyní děláš úplně to stejné?

To asi vyloženě ne… Já vlastně nikoho odsuzovat nechci, ale vždycky se mi příčila taková ta přehnaná hysterie. Jakože miminko pípne v kočárku, protože se probudilo a já div nepřevrátím stůl, abych k němu hodila sprint na pět metrů. I takových situací jsem byla svědkem, a to já tak teda díkybohu nemám. Snažím se fungovat v klidu a pohodě. Neříkám, že někdy taky nejsem přehnaně hysterická, ale to už musí mít důvod!

Jak se cítíš coby máma? Co je v péči o miminko nejvíce náročné?

Páni, je to zvláštní… Pořád si to ještě úplně neuvědomuju, že jsem MÁMA! Myšleno tak, že jako máma stoprocentně žiju, ale ta nálepka mi ke mně pořád ještě nějak nejde (směje se)! Nejvíc náročné jsou okamžiky, kdy ho třeba bolí bříško, svíjí se bolestí a pláče a člověk to nemůže vzít na sebe, i když by rád, jen aby mu ulevil. Ale čím je větší, tím je těch bolístek míň, pláče ubývá a smíchu přibývá. A nic není víc.

Jak probíhal tvůj porod?

No, když pominu to, že to prostě zatraceně bolí, ať už to probíhá jakkoli, tak krásně… Já jsem si přála dvě věci – abych rodila v noci a aby to bylo rychlý! Obojí se mi poštěstilo 😊. Navíc jsem měla vtipný start, protože jsem v den termínu prostě přijela na kontrolu a tam mi bylo řečeno, že už dávno rodím (směje se). Necítila jsem ze začátku vůbec kontrakce a přitom už to jelo, takže paráda! O pár hodin později už byl náš syn na světě.

Co tě zatím na roli mámy nejvíce zaskočilo?

Já jsem opravdu neměla žádné iluze a věděla jsem, že to bude náročný! Ale že až tak? Nonstop ze mě leje, protože být máma je kromě jiného jedno velký fitko. Ale hlavně.. je to prostě záhul po všech stránkách. Najednou už absolutně nemáte svůj čas ve svých rukou. Vaše dítě určí, kdy budete spát a jak dlouho, kdy budete mít čas pro sebe a kolik ho bude. Tahle svoboda mi možná někdy trošku chybí, ale nikdy bych ji za nic z toho, co teď prožívám, nevyměnila. Jsem zamilovaná až po uši a pro jeden jeho úsměv od ucha k uchu bych byla vzhůru třeba celou noc.

Jaký máš názor na porody doma?

Ve většině věcí jsem zastánce přístupu “ať si každý dělá co chce, jak uzná za vhodné”, ale v tomhle směru jsem rozhodně spíš proti. Chápu, že se žena může doma cítit příjemněji než v nemocničním prostředí a věřím, že když všechno jde tak, jak má, tak je to krásný zážitek. Ale přesto… Jsou miliony scénářů a různých rizik a mně to prostě pořád přijde spíš nezodpovědné a život dítěte svým způsobem ohrožující.

Kolik jsi během těhotenství přibrala kilo?

Tak tenhle dotaz je docela populární, váha se prostě u žen pořád řeší a asi vždycky řešit bude… Upřímně? Přibrala jsem rovných dvacet kilo a bylo mi to úplně fuk! Během dvou měsíců jsem se nicméně vrátila na svou původní váhu, aniž bych nad tím nějak spekulovala nebo se řešila. Na to prostě ani není čas.

Chová se k tobě nyní tvoje drahá polovička jinak?

Neřekla bych. Určitě mě Míra teď víc chválí, říká mi, jak to hezky zvládám, když vidí, že o sobě v nějakém směru pochybuju. Ale kromě toho, že to zkrátka promění vztah jako takový, který se ze dvou mění na tři, chováme se k sobě pořád stejně a já jsem za to vděčná. Pořád jsme to MY!

Jak moc se manžel podílí na péči o miminko?

Podílí se velmi! Míra je skvělý táta, věděla jsem to, že to tak bude. Kromě kojení zvládá všechno, co dělám já… Koupe, přebaluje, uspává – na to je extra šikovný. Tatínkova náruč houpe nějak líp. A navíc malému zpívá! K tomu jsem se já ještě neodhodlala, já si s ním zatím jenom povídám (směje se).

Jak často plánuješ ukazovat děti na sociálních sítích?

No, tahle otázka už je nejspíš zodpovězená, stačí se podívat na můj Instagram. Sdílím ho myslím si celkem rozumně, ale přesto dost. On je teď můj vesmír a já jsem zvyklá sdílet svůj život, i když to má samozřejmě nějaké hranice. Myslím, že fungování generace našich dětí už bude totálně online a bude to pro ně ještě přirozenější, než je pro nás… Takže nepředpokládám, že by mi za to v osmnácti zpětně vynadal…

Od koho zatím slýcháváš nejvíce „zaručených rad“ ohledně mateřství?

Pochopitelně od úplně cizích žen a jen se nad tím podivuju.. na rady, které pro mě mají smysl a váhu, mám maminku, sestru, tetu, kamarádky. Takže když mi mámy na Instagramu píšou, že je Nikolas málo oblečený, hodně oblečený a takhle by teda ležet určitě neměl atd., jen se nad tím pousměju. Být máma je skvělý, ale zároveň jsou ty matky někdy strašně děsivý gang (směje se).

Co podle tebe ženy v těhotenství zbytečně řeší?

Nemyslím si, že zbytečně, ale obecně mám pocit, že se porod poslední roky strašně dramatizuje. Samozřejmě je fajn mít informace o tom, jak to bude zhruba probíhat a nějak se na to psychicky připravit, ale upřímně… Příroda to má prostě zařízené a i bez kurzů a knížek a přehnaných příprav se to dá krásně zvládnout. Pokud to někomu pomůže, určitě je to správně! Já jsem tomu ale nechala volný průběh a můžu říct, že tělo přesně vědělo, co má v danou chvíli dělat…

Kdy plánuješ návrat do rádia? 

Strašně ráda bych od září byla zpět v nějakém rozumném režimu natáčení. S tímhle scénářem stále počítáme, tak mi držte palce!