Lifestyle
Dětská paměť překvapuje: Kojenci si pamatují víc, než jsme si mysleli
dnes 10:30
Nová studie s využitím fMRI ukazuje, že děti už od 12 měsíců aktivně ukládají vzpomínky, i když si je později nedokážou vybavit. Výzkum by mohl pomoci pochopit poruchy paměti, jako je amnézie či Alzheimer, a naznačuje, že ztracené vzpomínky možná jen čekají na správný spouštěč.
Po desetiletí panoval mezi vědci i veřejností názor, že malé děti – zejména kojenci – nejsou schopny ukládat dlouhodobé vzpomínky. Ale nový výzkum využívající funkční magnetickou rezonanci (fMRI) tuto představu zásadně mění. Vědci nyní zjistili, že děti už ve věku pouhých 12 měsíců aktivně zaznamenávají a ukládají své zkušenosti do mozku.
Studie ukazuje, že rané vzpomínky sice vznikají, ale s postupem času se jejich vybavení stává obtížnějším, což může vysvětlovat fenomén známý jako dětská amnézie – tedy skutečnost, že si lidé jen zřídka pamatují cokoli z prvních let života.
Co vědci zjistili?
Díky moderním technologiím, jako je fMRI, mohli vědci poprvé sledovat mozkovou aktivitu u velmi malých dětí. Výsledky ukázaly, že při určitých zážitcích dochází v mozku kojenců k aktivaci oblastí spojených s pamětí, jako je hipokampus – oblast zodpovědná za vytváření a ukládání vzpomínek. To naznačuje, že si děti informace skutečně ukládají, i když si je později nejsou schopny vybavit běžným způsobem.
Minulost, kterou nelze vyvolat?
Tato studie podporuje i dřívější výzkumy na zvířatech, které naznačovaly, že vzpomínky mohou přetrvávat ve skrytém stavu – tedy že nejsou ztraceny, ale pouze nepřístupné bez specifických spouštěčů.
To otevírá fascinující otázku: Co když i dospělí lidé netrpí ztrátou paměti v pravém slova smyslu, ale spíše neschopností vzpomínku otevřít? Pokud by to byla pravda, mohlo by to zásadně změnit přístup k poruchám paměti.
Nové možnosti v boji s Alzheimerem a amnézií?
Zjištění vědců může mít dopad nejen na chápání dětského vývoje, ale i na léčbu nemocí, jako je Alzheimerova choroba nebo amnézie. Pokud by se podařilo najít způsob, jak aktivovat skryté vzpomínky, mohlo by to vést k převratným metodám v neurologii a terapii ztráty paměti.
Vědci nyní zkoumají, jaké podněty by mohly pomoci vzpomínky znovu aktivovat – ať už jde o vůně, zvuky nebo konkrétní situace. Tyto výzkumy by mohly v budoucnu otevřít dveře novým typům léčby či rehabilitace mozkových funkcí.
