Podle nové studie řeknou ženy o 3000 slov denně více než muži

Nové výzkumy naznačují, že rozdíly v hovornosti mezi muži a ženami mohou být významnější, než se dříve předpokládalo. Dlouho se věřilo, že ženy jsou obecně upovídanější než muži, ale výzkum z roku 2007 provedený na Arizonské univerzitě zjistil, že obě pohlaví pronesou denně přibližně stejné množství slov – v průměru 16 000. Následné studie však přinesly nové poznatky, které tuto představu částečně mění.

Nová analýza

Podle nejnovější analýzy stejného vědeckého týmu, která zahrnula data od více než 2000 lidí z různých zemí a věkových skupin, se ukázalo, že ženy ve věku 25 až 65 let skutečně pronesou v průměru o 3 000 slov více než stejně staří muži. Konkrétně ženy denně vysloví průměrně 21 845 slov, zatímco muži 18 570 slov. Tento rozdíl se však neprojevuje v jiných věkových skupinách – u dospívajících ani seniorů nebyl zaznamenán žádný podstatný rozdíl.

Vědci zatím nemají jednoznačné vysvětlení pro tento fenomén, ale domnívají se, že by mohl souviset s rolí žen jako primárních pečovatelek v rodině. Větší zapojení do komunikace s dětmi a širší společenská interakce mohou být faktory, které přispívají k tomuto rozdílu. Další možností je, že ženy v tomto období života častěji pracují v profesích vyžadujících intenzivní verbální komunikaci, například ve vzdělávání nebo sociálních službách.

Lidé mluví méně

Kromě rozdílů mezi pohlavími studie přinesla i další zajímavý poznatek – celkový počet slov, které lidé denně pronesou, se v posledních letech snížil. Data shromážděná mezi lety 2005 a 2018 ukazují pokles z průměrných 16 000 slov denně na přibližně 13 000 slov. Tento trend by mohl souviset se stále větším využíváním digitální komunikace, kde se lidé spoléhají na krátké textové zprávy a online interakce místo dlouhých rozhovorů.

Podle vedoucího výzkumu, profesora Mathiase Mehla, je fascinující myšlenka, že zatímco si běžně uvědomujeme potřebu dostatečného spánku nebo pohybu, nemáme jasné informace o tom, kolik sociální komunikace je pro zdraví optimální. Mehlův tým nyní pracuje na vývoji aplikace, která by pomocí umělé inteligence mohla měřit množství slov pronesených během dne, aniž by zaznamenávala jejich obsah.

Vliv hovornosti na zdraví a pohodu je dalším aspektem, který by mohl stát za hlubší analýzu. Existují důkazy, že pravidelná socializace souvisí s lepším duševním zdravím a nižším rizikem kognitivního poklesu, což by mohlo přinést nové možnosti v oblasti preventivní medicíny. Tento výzkum tak otevírá prostor pro širší diskusi o tom, jak komunikace ovlivňuje naše celkové zdraví a kvalitu života.