Romantika začíná u stolu: Jídlo ovlivňuje její vnímání, tvrdí vědci

Znáte rčení, že romantika začíná v kuchyni, nikoliv v ložnici? Vědci z Drexelovy univerzity nyní přinesli důkazy, které toto tvrzení potvrzují – ale možná ne tak, jak byste čekali.

Nová studie, zveřejněná v odborném časopise Appetite, ukazuje, že ženský mozek reaguje na romantické podněty výrazněji, když je žaludek plný, než když je prázdný. Výzkum se zaměřil na mozkové reakce žen ve stavech hladu a nasycení, a to u skupiny žen, které v minulosti držely dietu, i těch, které s dietami zkušenost nemají.

Doktorka Alice Ely, hlavní autorka studie, provedla výzkum během svého doktorského studia na Drexelu. Nyní působí jako postdoktorandka v Centru pro léčbu a výzkum poruch příjmu potravy na Kalifornské univerzitě v San Diegu. Vedoucím autorem byl Michael R. Lowe, profesor na Drexel University.

„Zjistili jsme, že mladé ženy s dietou i bez ní měly v reakci na romantické obrázky větší aktivaci mozku v nervových oblastech souvisejících s odměnou poté, co se najedly, než když byly hladové,“ řekla Ely.

Rozpor s jinými studiemi

Ely uvedla, že výsledky jsou v rozporu s několika předchozími studiemi, které ukázaly, že lidé obvykle vykazují větší citlivost na odměňující podněty, když jsou hladoví. Mezi takové podněty mohou patřit například jídlo, peníze a drogy.

„V tomto případě byli lidi citlivější, když byli najedení,“ řekla. „Tato data naznačují, že jídlo může mladé ženy předurčit nebo senzibilizovat k odměnám mimo jídlo. Podporuje to také společné neurocircuitry pro jídlo a sex.“

Studie vychází z předchozího výzkumu Ely a jejích kolegů, který se zabýval reakcí mozku na podněty spojené s jídlem. Tato práce, publikovaná v roce 2014 v časopise Obesity, zkoumala rozdíly mezi ženami, které v minulosti držely dietu, a těmi, které dietu nedržely. Ukázalo se, že mozek historických dietářek reagoval výrazněji na vizuální podněty spojené s chutným jídlem ve srovnání s neutrálními obrazy, přičemž tento efekt byl zesílený ve stavu nasycení.

„Ve stavu nasycení měly osoby, které v minulosti držely dietu, větší reakci v oblastech odměny než ostatní dvě skupiny na vysoce chutné potravinové narážky oproti neutrálním nebo středně chutným narážkám,“ uvedla Ely. Mezi vysoce chutné podněty patřily potraviny jako čokoládový dort, neutrálním podnětem byla například mrkev.

Kdo více touží po jídle?

Ely uvedla, že tato data naznačují, že lidé držící historické diety, u nichž longitudinální studie ukázaly, že jsou více ohroženi přibýváním na váze, mohou být svými mozkovými obvody odměn předurčeni k tomu, aby více toužili po jídle než lidé, kteří diety nedrželi.

„Na základě této studie jsme předpokládali, že historičtí dietáři jsou diferencovaně citliví – po jídle – na odměny obecně, a proto jsme toto vnímání testovali porovnáním aktivace mozku stejných skupin při prohlížení romantických obrázků ve srovnání s neutrálními podněty ve stavu nalačno a najedení,“ řekla. Testování bylo provedeno pomocí zobrazování magnetickou rezonancí.

Zatímco centra odměny obou skupin reagovala na romantické podněty více, když byly najedené, nervová aktivita historických dietářů se nápadně lišila od těch, kteří diety nedrželi, v jedné oblasti mozku, která se objevila i v dřívějších studiích o jídle.

„Vzorec reakce byl podobný aktivaci historických dietářů při sledování vysoce chutných potravinových narážek a je v souladu s výzkumem, který ukazuje překrývající se reakce mozku na sex, drogy a jídlo,“ řekla Ely.