Summer Camp Evropy 2
Přepsali jsme dějiny! Jako jediné rádio v České republice jsme uspořádali letní tábor pro naše mladé posluchače. 60 dětí, 6 dní a nekonečno zážitků.
Přejít k obsahuPřejít k hlavnímu menuPřejít k vyhledávání
„Už jsme tady. Už jsme tady,“ ozývá se z autobusu, který ještě ani nezaparkoval. Šedesát natěšených dětí se blíží do tábora Blata. I nejstarší holky stále ještě rozdýchávají, že s nimi jede i Leoš Mareš a po příjezdu přichází další šok – na konci tábořiště čeká Patrik Hezucký a Tomáš Zástěra! Uvítací slovo si bere Patrik. Společně s Leošem a Tomášem zahajují vůbec první Summer Camp Evropy 2!
„Vítejte v pracovním táboře,“ říká Patrik a děti se smějí.
Myslíte, že to pochopily?
Tomáš Zástěra se představuje jako hlavní vedoucí a táborníci se rozdělují do jednotlivých oddílů. Po zahájení nastává zabydlování ve stanech a hlavně seznamování dětí v oddílech. Každá skupina si musí vymyslet pokřik a nakreslit vlajku. Později večer se dozvídáme, že některé děti (především ty starší) si dokážou vymyslet originální názvy: Free wifi nebo Nike Team. Ti menší sice už tak originální nejsou, ale dohání to roztomilostí: říkají si Vlčata.
První den zakončuje menší diskotéka, na které týmy představují své pokřiky. Leoš s Patrikem vybírají, čí oddíl měl nejlepší pokřik a vlajku. Nejvíc se to povedlo Vlčatům. Jako odměnu si mohou vybrat song, který je bude druhý den ráno budit. Budíček bude tedy ve znamení milovaného i nenáviděného Despacita.
Večerka nastává v 22:00 a děti z prvního oddílu, tedy toho nejstaršího, ještě čekají noční hlídky. Jejich rozdělení není snadné a vedoucí Honza musí v požadavcích svých svěřenců udělat pár změn. V oddílu se totiž už během prvního dne vytvořila skupinka dvou děvčat a dvou chlapců pubertálního věku, kteří by toho společně asi moc neuhlídali. ?
Budíček byl nastaven na 8:30, děti byly ovšem vzhůru snad už od 7:00. To vážně nejsou unavené??? Když se táborem začíná ozývat Luis Fonsi, musí vstát už opravdu všichni, hlavně vedoucí. Po snídani nastává chvíle volna, které děti využívají různě. Někdo staví hrady z písku, někdo hraje ping-pong, někdo běhá za Leošem a žádá už svou pátou fotografii a další podpis na ruku. „Já se umyji až pozítří, aby mi ten podpis vydržel,“ říká tmavovlasá ukecaná Dianka.
Dopoledne do tábora přijíždí Libor Bouček a Zorka Hejdová se svým pejskem Barnym, který vzbudí stejnou pozornost jako moderátoři. Probíhá první workshop a Libor vypráví o zásadách správného moderátora. Děti ho se zaujetím poslouchají. Kdo ví, třeba i mezi nimi sedí budoucí spíkři.
Potom, co si Zorka s dětmi popovídá o sociálních sítích, čeká táborníky skvělý hudební a komediální program. Do tábora totiž přijel i Nasty se svými kumpány z nedělní Brzdy Evropy 2, Vojtaanem a Arnym. Kluci vážně pobavili, zapojili děti do programu, Nasty předvedl beat box (který si zkusilo i pár dětí) a velký úspěch sklidila zahraná cenzurovaná verze písně Budulínek od Vojtaana.
Kromě her čekají oddíly i táborové povinnosti a jsou stanovené služby, které musí umýt nádobí. A děti? Ti s tím rozhodně nemají problém. U mytí velkých pekáčů si totiž vesele zpívají! Cože???
Po polední pauze se celý tábor vydává na výlet do Prachovských skal. Nikdo neremcá, že ho bolí nohy a všichni šlapají do kopce a na zaslouženou vyhlídku. Po pár kilometrech je čeká cesta zpátky. Skupina se zastavuje i v kiosku a děti se vrhají na suvenýry. Při cestě do tábora se dvojice z nejstaršího oddílu vede za ruku. No jo, táborové lásky se nevyhnuly ani Summer Campu Evropy 2!
Jakmile se začíná stmívat a den se blíží ke konci, vedoucí zapalují táborák. Čeká nás totiž kytara a zpívání. Tomáš Zástěra zpívá typicky trampské písničky a na děti zřejmě doléhá romantika. Dvojice z nejstaršího oddílu se totiž stále drží za ruku a velmi roztomilý pohled je i na osmiletého Tomáška v kšiltovce, který se o deku dělí se stejně starou Lucinkou. Společně pak koukají do ohně a culí se na sebe.
Následné nahánění dětí dědí do spacáku pro vedoucí patrně představuje tu nejsložitější práci vůbec. Když jsou pak všichni na svém místě, vedoucí si mohou oddychnout. Nikdo totiž nechybí ani nepřibývá.
Je 6:30 ráno a půlka tábora je samozřejmě vzhůru. Po ranní rozcvičce je snídaně a poté je na řadě další workshop – tentokrát na téma Bezpečnost na sociálních sítích. Zaujmout 60 dětí není snadné, ale nakonec se podaří udržet jejich pozornost a snad si děti z workshopu i něco odnesly. Dopoledne pak do tábora přijíždí Ondra Urban a Petr Říbal, kteří dětem vypráví o tom, jak se moderuje diskotéka.
Po obědě je na řadě táborová hra v lese nazvaná Dobývání hradu. Úkolem dětí je dostat se do vyznačeného pole, aniž by je jeden z vedoucích chytl. Někteří caparti na to jdou mazaně a vymýšlí si různé taktiky. „Já se budu maskovat, nikdo si mně nevšimne a pak tam vběhnu,“ líčí Tomášovi Zástěrovi Lukášek a před obličejem drží malou větvičku. Tomáš jen stěží zadržuje smích. Po běhání ze strany na stranu, kličkování dětí kolem Leoše a kutálení po zemi, hra končí a táborníci se vracejí zpět. Ani tentokrát ale nejsou unaveni a hned po příchodu do tábora se vrhají na volejbalové hřiště. „Kdepak, jdeme se sprchovat,“ křičí vedoucí Terka a hned vzápětí zjišťuje, že nahnat ty nejmenší do sprchy není vůbec snadné.
Potom, co jsou všichni umytí, voňaví a mají čisté ponožky, je večeře. Ještě před ní ovšem v táboře vypukne nečekaný taneční battle a Leoš Mareš společně s dětmi rozjíždí ty nejkrutější taneční kreace. Pak už nastává čas na volejbalový zápas roku a za soutěživost by se tu nemuseli stydět ani profesionální hráči. Míč lítá z jedné strany hřiště na druhou a napětí by se dalo krájet. Slunce však hře nepřeje a pomalu zachází za obzor. Nad táborem se začíná vznášet tma. „Když někdo uvidí hvězdu, tak hra končí,“ volá Leoš Mareš. „Hvězda! Támhle!“ ozve se vzápětí. „Ne, ne. To je letadlo!“ opravuje děti moderátor a hra pokračuje. Míč ještě několikrát přeletí přes síť, než se na obloze opravdu ukáže první hvězda.
Večer však rozhodně nekončí. Naopak! Rozjíždí se totiž diskotéka! Hit střídá hit a o bláznivé tanečky opravdu není nouze. Když se táborem rozezní hit Bereniky Kohoutové Dělám stojky, několik dítek se nebojí text písně napodobit. Táborníci by také chtěli pustit nějakou písničku od Leoše Mareše. Toho by se asi dočkali i na obyčejném táboře, ale vzhledem k tomu, že jsme na Summer Campu Evropy 2, tak Leoš zarapuje naživo. Děti jsou v transu. Ne, ony nemusely do O2 areny, ony to slyšely naživo na letním táboře! Zážitek malé tanečníky vyburcuje k takovým výkonům, že se vedoucí rozhodnou posunout večerku. V půl jedenácté ale nastává čas na poslední písničku. Je čas jít spát, i zítra totiž na děti čeká náročný program.
I četné stopy na volejbalovém hřišti napovídají, že Summer Camp Evropy 2 vykročil do své druhé poloviny. Děti však rozhodně nepůsobí unaveně, spíš to vypadá, jako kdyby každý den měly víc a víc energie. Co je to v tom čaji u kuchyňky? Ochoty k ranním rozcvičkám mají děti (včetně těch starších) vážně na rozdávání. Vzduchem navíc víří očekávání: večer dorazí Mirai a Sebastian.
Dopoledne zahajují workshopy Milan z videotýmu a Chi ze „socialu“. Milan vypráví dětem o práci s kamerou a o tom, jak to funguje ve video týmu Evropy 2. Chi pak vysvětluje základy chování na sociálních sítích. Děti toho o nich ví opravdu dost, nejvíc samozřejmě frčí Instagram. Kdepak… Táborníky v digitálním světě nikdo nenachytá, určitě ne po tomhle workshopu.
Pak přichází kurz pro budoucí DJe od Ondry Vodného. Ondra vypráví dětem o tom, jak se on sám dostal k mixování a jak vlastně mixovat. Na konci workshopu pak všechny čeká soutěž o parádní sluchátka a o DJský set pro začátečníky. Ondra vybírá několik adeptů, kteří si stoupají za mixpult a musí rozhecovat ostatní. Podle toho, jak to všem jde, to vypadá, že ani o DJe nebude v České republice nouze!
Pak nastává čas na dabérský workshop Boba Švarce, tedy člověka, který daboval Anakina ve Hvězdných válkách. Ano, právě člověk, jehož hlas mnohé z nás provázel dětstvím, teď malým táborníkům vykládá o dabingu. Děti si dabování samozřejmě hned zkouší a vůbec si nevedou špatně. Po náročném dopoledni nastává čas na oběd. Bude potřeba se pořádně posilnit, jelikož odpoledne děti čeká náročný závod. Ten se skládá z člunkového běhu, lezení po laně, nebo střelby. Každý ze sebe dostává maximum. Každý také netrpělivě vyhlíží večer, kdy bude táborák, na kterém zahrají Mirai a Sebastian.
Děti se dnešního táboráku nemohly dočkat, ale konečně je tu. Ani náročný závod je nijak neunavil, obzvlášť, když vidí naživo své hudební idoly. Všichni se evidentně řídí refrénem největšího hitu kapely Mirai: „Když nemůžeš, přidej víc…“ Ano, děti zpívaly opravdu z plných plic, obyvatelé nejbližších vesnic o tom vědí své. ?
Ne, ani po prozpívaném večeru děti nemohou dospat. Dneska je totiž čeká to, na co se mnozí z nich těší asi nejvíc a zároveň jsou z toho nejvíce nervózní: živé vysílání do éteru. Mimo zmíněný program se totiž všechny oddíly připravovaly na šest hodin (!!!) živého vysílání přímo z Prachovských skal.
V improvizovaném studiu sedí Leoš Mareš, Pavel Cejnar, Katka Říhová a Zorka Hejdová. Postupně se tu střídají všechny oddíly. Někdo si připravil rozhovor s moderátorem, někdo rozhovor se svým kamarádem z oddílu, ti nejstarší složili písničku.
Šestihodinový maraton završí právě písnička těch nejstarších. Všichni jsou šťastní, ale rozechvělí. Byli nervózní. Kdo by taky nebyl, když si vás může naladit celá republika?! Všichni to ale zvládli na jedničku! Kde jinde by se mohlo stát něco takového, než na Summer Campu Evropy 2?
Večer děti čeká vyhlášení včerejšího závodu alias kanadsko-finské stezky. Vítězové jsou ale po dnešku všichni. Každý z nich totiž získal první rádiové ostruhy a hned v živém vysílání! Špagety k večeři a následná burger párty se zdá jako ideální oslava. Poslední noc tady znamená taky „povinnou“ bojovku. Už je sice tma jako v pytli, i tak ale všichni táborníci přežili.
Všechno má svůj konec a první Summer Camp Evropy 2 bohužel není výjimkou. „Ale my nechceme domů!“ ozývá se už při snídani. Nedá se nic dělat. Léto končí a škola ťuká na dveře. Někteří táborníci to ale nesou opravdu špatně a při odjezdu se jich pár dokonce rozbrečí.
Co dodat? Děti si z tohoto tábora odvezou spoustu zážitků, nakonec stejně jako my, a všichni doufáme v jediné: že se tu ta naše velká evropácká rodina za rok zase sejde znovu!
Barbora Koubová a Marek Blažíček
loading...