Více než 100 000 korun za ležení ve vaně: ESA testuje, co s tělem udělá stav beztíže

Evropská vesmírná agentura (ESA) zahájila další fázi svého výzkumného programu Vivaldi III, jehož cílem je lépe porozumět fyzickým dopadům dlouhodobého pobytu ve vesmíru. V rámci této studie dobrovolníci dostávají finanční kompenzaci až 5 000 dolarů (115 000 korun) , výměnou za účast na neobvyklém, ale důležitém experimentu: ležet nehybně v suchém ponoru po dobu několika týdnů.

Studie probíhá ve specializovaném zařízení MEDES Space Clinic ve francouzském Toulouse, které je dlouhodobým partnerem ESA pro výzkum lidského zdraví v extrémních podmínkách. Účastníci jsou ponořeni do vodních van pokrytých vodotěsným obalem, který je udržuje v suchu, ale umožňuje simulovat pocit beztíže. V této poloze jsou pouze hlava a ruce mimo vodu, zatímco zbytek těla je zavěšen tak, že je minimalizována opora o pevný povrch – podobně jako v mikrogravitaci na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

Úbytek svalové hmoty a další procesy

Tato poloha brání přirozenému pohybu těla a i základní činnosti jako jídlo nebo návštěva toalety jsou řízeny tak, aby se poloha udržela co nejdéle. Vědci tak mohou sledovat například úbytek svalové hmoty, změny v krevním oběhu a distribuci tekutin, které jsou typické u astronautů během vesmírných letů.

Součástí výzkumu je i souběžná studie s odpočinkem na lůžku v náklonu hlavou dolů, což je další známá metoda pro simulaci účinků mikrogravitace. Účastníci tak pomáhají výzkumníkům porovnat dvě odlišné metody simulace beztíže a určit, která z nich poskytuje přesnější data.

Význam nejen pro vesmírné mise

Tyto výzkumy mají praktický význam nejen pro budoucí astronauty, kteří se připravují na dlouhé mise na Měsíc nebo Mars, ale také pro zdravotnictví na Zemi. Získaná data mohou pomoci při vývoji léčby pacientů, kteří dlouhodobě leží na lůžku a předejít tak vážným zdravotním komplikacím, jako je svalová atrofie nebo ztráta hustoty kostí.

ESA zároveň testuje i nové technologie a vybavení, které by mohly být použity při vesmírných letech – například sledování vitálních funkcí bez nutnosti přímého kontaktu, aplikace robotické asistence nebo optimalizace stravy během dlouhodobého nehybného režimu.